Na letošním Travelconu byl součástí přednášek i chat, kde měli účastníci možnost pokládat dotazy související s tématem přednášky. Odpovědi na otázky postupně doplňujeme.
Přednáška: Role DMO v obnově CR
Mluvíte o chybějícím personálním zajištění funkční infrastruktury, spolupracujete na krajské úrovni se školstvím? Ví o vás budoucí absolventi?
David Koppitz: Tato otázka není zcela jasná, na koho je směřována. Předpokládáme, že absolventi o existenci MMR ví. Pokud se jedná o spolupráci se školstvím na regionální úrovni, domníváme se, že to je primárně úloha krajských DMO. MMR se snaží rozvinout spolupráci s MŠMT na celostátní úrovni.
Tomáš Rak: Ano spolupracujeme a každá DMO jinak intenzivně.
Jaromír Polášek: Prakticky všechny krajské DMO spolupracují s vysokými školami, ať již formou praxí, stáží, nebo formou absolvetských prací. Rezervy jsou u středního školství, kde je destinační management zatím na okraji zájmu školních programů
Plánuje MMR vypsat grantový program pro destinacni společnosti jako předchozí roky?
David Koppitz: Ano, řešíme prodloužení NPPCRR s MF, výzva pro podprogram marketingové aktivity je plánována na druhé čtvrtletí letošního roku, výzva na podprogram "Rozvoj infrastruktury" na 4. čtvrtletí letošního roku.
Jak pohlíží MMR a ČCCR na spolupráci ODM s TIC a proč některá certifikovaná TIC v rámci A.T.I.C. neví, že je jejich TIC zařazeno do certifikace příslušné ODM ?
David Koppitz: Spolupráce mezi DMO a TIC v území považujeme za klíčovou, zpravidla však také záleží na mezilidských vztazích v daném místě nebo regionu. Pokud některé z TIC neví, že je zařazeno do certifikace příslušné ODM, považujeme to za selhání vzájemné komunikace.
Po dest. společnostech chce stát certifikaci, mravenčí práci v regionu, propagaci , propojování s podnikateli. Jak chce stát finančně systémově podporovat DMO?
David Koppitz: V současné době se vede diskuze o možnostech, které by umožnily, např. částečnou uznatelnost osobních nákladů projektových manažerů, kteří připravují a koordinují tvorbu marketingových projektů.
Uvažuje MMR o nějakém dotačním titulu v rámci COVID pro TIC, na Slovensku je takový dotační titul právě pro TIC a to jak soukromé tak obecní. TIC jsou uzavřeny
David Koppitz: V současné době žádný nový dotační titul, zaměřený na specifické segmenty CR neplánujeme.
V jiných státních podporách např. MŽP stát s provozními náklady problém nemá, proč u nás ano?
David Koppitz: Záleží na zaměření konkrétního dotačního programu. NPPCRR z principu jeho nastavení ve smyslu programového financování to neumožňoval. Podporované aktivity by měly i nadále být projektového, nikoliv čistě provozních charakteru.
Bude v rámci restartu a systémového nastavení nějak řešena kvalita služeb CR? Proč byl ukončen dosavadní systémový nástroj - Český systém kvality služeb?
David Koppitz: Realizace ČSKS byla ukončena ve smyslu ukončení projektu a jeho udržitelnosti. V současné době agentura CzechTourism připravuje nový model spolupráce na řešení systému kvality služeb s profesními spolky a jejich standardy.
V severní části ČR vzniká projekt Hřebenovka, která má propojit Aš s Jeseníky. Jedná se o nadreg. produkt. Ví MMR/CzT o tomto produktu? Bude ho podporovat?
David Koppitz: O tomto produktu samozřejmě víme, realizátoři mají možnost čerpat podporu jak na infrastrukturní řešení projektu, tak na marketing v rámci NPPCRR. Koncem letošního roku se navíc budou otevírat první výzvy z IROP II, kde má podpora veřejné infrastruktury CR své místo. Zásadní je ovšem také spolupráce v území s tzv. nositeli integrovaných nástrojů, jako jsou ITI a MAS.
Vzhledem ke schopnosti/neschopnosti MMR prosadit systémové/legislativní změny na úrovni organizace/financování CR, je řešení přesun agendy na jiné ministerstvo?
David Koppitz: Toto není otázka pro MMR, respektive jeho zaměstnance, ale je to především otázka politická. Domníváme se, že pouhé přesunutí agendy na jiný resort, tzn. případná změna kompetenčního zákona, neřeší rámcový přístup k sektoru CR, ani otázku toliko poptávaného zákona o cestovním ruchu. V prvé řadě musí být vyřešeno, k čemu má zákon sloužit a dále jaké práva a povinnosti má generovat napříč veřejnou správou, nejen tedy na úrovni státní správy, ale také na úrovni krajů, měst a obcí. Teze zákona budou jistě předmětem letošních debat.
Můžete okomentovat prioritizaci státu z hlediska významu podpory a podporované oblasti pro hospodářství? Např. srovnání podpory kinematografie a cestovního ruchu
David Koppitz: Domníváme se, že jestli má pandemie jedno "pozitivum", tak je velmi značný mediální prostor pro CR a také silná medializace a rozšíření informací o významu CR pro národní hospodářství. Stále však platí, že ČR je primárně průmyslově orientovaná země. CR přináší cca 3 % HDP, průmysl několik desítek %, proto je pravděpodobné, že vždy bude vnímán jiným způsobem. Nutno však říct, že prioritizace se vyvíjí v čase a záleží rovněž na plánech a programech jednotlivých vlád.
Přednáška: Karavaning v Česku
Jak je to s ubytovacími poplatky za "přespání"?
Klára Hájek Velinská: Pokud se ptáte na karavanová stání neboli stellplatzy, tak vzheldem k tomu, že takovéto stání je bráno jako parkoviště a není možné pro provozovatele vést ubytovací knihu, jsou tato stání z tohoto poplatku osvobozena. Jiná věc je samozřejmě v rámci pobytu v kempu. Tam si výši poplatku stanovuje příslušná obec.
Který z krajů byste zatím ohodnotili jako nejlépe vybavený pro karavanisty?
Klára Hájek Velinská: Všechny kraje se aktuálně snaží karavanistům vycházet vstíc. Je pravda, že někde je pro ně infrastruktura horší či nulová, snaží se to však vyvážit nabídkou kempování v kempech. Záleží co preferujete, pokud karavanová stání, tak je pravda, že aktuálně najdete moc hezká stání v Královehradeckém, Středočeském, Jihomoravském či Moravskoslezském kraji.
Jak je možné, že lze pro kempování/stání karavanů nabídnout louku bez jakéhokoli zázemí (voda, WC, ...)?
Klára Hájek Velinská: Toto je velice těžká otázka, neboť odpověď má dvě roviny. Jedna je ta, že kde není zakázáno stát či nocovat s osobním automobilem, můžete i s karavanem resp. obytným vozem. Také si můžete vy, coby majitel pozemku určovat koho na svůj pozemek pozvete. Druhá rovina je přiznání příjmů za takovýto "pronájem". Obecně však lze takovéto místo nabídnout. Musíte však počítat s tím, že pokud přijede rodina s dětmi a bude řešit nezbytnou potřebu vylití chemického WC (což je nejčastější problém), bude hledat jinou alternativu. Třeba i tak, že obsah WC kazety bude šetřit a svou přirozenou lidskou potřebu vykonávat v nejbližší přírodě...
Jak řešíte v karavanu přípravu kávy? Máte aeropress nebo něco jiného? A pokud ano, tak mají rádi výběrovku, nebo "itálii"? Díky za odpověď :)
Klára Hájek Velinská: Každý karavanista to řeší po svém. Jsou mezi námi opravdový milovníci kávy a ti si nejčastěji kávu připravují tak, že si zrnka čerstvě umelou a následně ji "uvaří" v různých moka konvičkách. Také jsou karavanisté, kteří si do kempů vozí své mini kávovary. No a pak jsou "barbaři", kterým stačí si uvařit vodu na plotně a zalít s ním instantní kávy. Chutím, realizaci a představivosti se meze nekladou 😉.
Vojen Smíšek: Každý to řeší podle své chuti a možností. Jednoduchým způsobem přípravy je moka konvička na plynovém turistickém vařiči. Pokud chcete udělat krok "kupředu" do oblasti výběrové kávy a alternativních metod, pak je snadným řešením právě Aeropress. Já osobně vozím takzvaný kávový set v plastové krabici, která je vždy připravena na cestu. Momentálně zahrnuje filtr pro metodu V60, mlýnek, váhu, zalévací konvici a malý vařič. Někdy přibalím také Aeropress. Kávu samozřejmě výběrovou ;)
Přednáška: Trendy podnikání v gastronomii
Na pana Čulíka: Zajímal by mě i projekt bottled alive. Mohl byste stručně říct o co jde? Děkuji, Pavel
Jan Čulík: Bottled Alive je festival naturálního vína, který pořádám každý rok v prostorách spolkového domu Střelnice. Představí se zde okolo 50 vinařů v drtivé většině z Česka a Slovenska. Přehlídka se pyšní poměrně velkou zahraniční účastí ze stran obchodníků s vínem.
Pro pana Čulíka: plánujete v současné době otevírat nějaký nový podnik?
Jan Čulík: Ano, jednak modifikujeme náš stávající koncept vinného baru Thir. Ten jsem přestěhovali a od června se začneme soustřeďovat na jídla z kapra, jehož chov v biokvalitě iniciujeme. Taktéž se blíží otevření úplně nového podniku Pekárny Lužnice
Děla Jíme jih i konzultační činnost, aby si “vychoval” nové členy?
Jan Čulík: Určitě se nebráníme s o naše zkušeností podělit.
V poslední době mi přijde, že se každá 2. restaurace honosí - regionální suroviny, bio kvalita. Nebylo by vhodné učinit nějakou certifikaci těchto provozů?
Petr Šíma: Myslím, že dnes již nikoho žádná certifikace moc nezajímá. Po několika neúspěšných projektech certifikací není doba na vytvoření nové certifikační tabulky. Pokud někdo pracuje s BIO surovinou a využívá regionální dodavatele, tak bych mu doporučil tyto fakta použít v reklamě na svůj provoz. Využít sociální sítě k propagaci. Ukázat a představit své dodavatele.
Jan Čulík: Ano, to je dobrý postřeh. Brzno k něčemu podobnému bude muset dojít, aby se trh pročistil a stal se více transparentní. Prozatím je však nutno nechat výběr na zákazníkovi, na jeho otázkách a iniciativě.
Existuje třeba nějaké sdružení farmářů, nejen regionální produkty a potraviny?
Petr Šíma: Na tuto otázku nemohu relevantně odpovědět. Moc se mne netýká.
Jan Čulík: Většinu zastřešuje Asociace soukromých zemědělců, o nějaké regionálnější či specifičtější skupině nevím.
Získat kvalitní personál restaurace / i pro catering je v dnešní době velmi obtížné. Jak to vidíte vy? Jakým způsobem motivujte zaměstnance?
Petr Šíma: "Pro mne jsou zaměstnanci na prvním místě přátelé. Dlouhá léta jsem si budoval tyto vztahy a nyní je to pro mne základní moment. Mnoho z nich jsem si vytáhnul ze škol a poskytnul jim „atraktivní“ vzdělání. V mém týmu je i mnoho mých kamarádů, kteří v minulosti pracovali v gastronomii a nyní jsou buď na mateřské, nebo pracují v jiném oboru. Stavím na nich, protože nejsou zatíženi profesním vyhořením a na každou akci se těší. Na práci je to i vidět. Nestavím na super modelingovém vzhledu, ale na verbálním a příjemném vystupování. Tedy: nemám problém s personálem pro můj catering. Personál motivuje zajímavost našich akcí. Některé jsem vzal do zahraničí (Paříž, Londýn, Peking, Barcelona), některé beru na zajímavé akce v Čechách (vernisáže, koncertní catering)"
Jan Čulík: Snažím se dělat věci, tak aby měli přesah a to podle mé zkušenosti přitáhne stejně smýšlející lidi, kteří to cítí stejně.
Dobrý den, je hezké kritizovat vzdělávání a úroveň absolventů. Na kolik opravdu vrcholných akcí jste využili studenty odborných škol?
Petr Šíma: "Myslím, že na mnoho. Ovšem mnohdy jsem je musel oslovit na přímo. Jednání se školou nebylo efektivní. Studenti, pokud dostanou nabídku od učitele, nebo mistra OV reagují zdrženlivě. Opět je to na osobním přístupu. Mám v týmu mnoho studentů OŠ, ale i VŠ. Studenti ode mne dostávají vždy zaplaceno. Díky komunikačním kanálům „FB, Instagram“ stačí rozeslat dotaz a poměrně rychle mám odezvu. Závěrem: Ovšem vše je ovlivněno tím, že již celý rok nemáme díky opatřením žádnou zásadní akci, která je natolik personálně náročná, že bych potřeboval větší množství personálu"
Jan Čulík: Několik mi jich prošlo podnikem vesměs ty, které to bavilo a byli super. Nemám se studenty žádný z gastronomických škol žádný problém, u nás jsou vítáni.
Přednáška: Vizuální smog ve městě
Byla zahájena diskuze s ČB či JK o vizuálním manuálu? speciálně v centrech měst?
Martin Hrabánek: Pokud vím tak ne
Jakým způsobem byste "donutili" soukromé majitele objektů, aby vkusně prezentovali provozovnu ve svém objektu?
Martin Hrabánek: Již jsem odpověděl na Travelconu. Nicméně je tohle asi ta nejzásadnější otázka. "Donucení" bude mít nejspíše rychlejší efekt, ale pokud se podaří vytvořit vztah mezi městam a lidmi, budou o něj chtít pečovat sami, je to asi ta delší ale efektivnější cesta. Osobně si totiž edovedu představit, že by si například obyvatelé Holašovic, dobrovolně poseli své náměstí nevkusnými plastovými plachtami, bannery A stojany a dalšími zrůdnostmi. Navíc v den Holašovických slavností. Nanejdete tam stánek, který by dobově nezapadl. Je to o vztahu, žádný manuál tam nemají a nepotřebují. Další věcí, která by mohla pomoci je nabídnout pomocnou ruku v oblasti prezentace, třeba i ze strany města, která by mohla mít předjednaneé profesionály na danou problematiku (Grafiky, designery, architekry, kreativce...). Ti lidé dost možná ani nevědí kam mají jít pro radu, aby měli skutečně funkční prezentaci, která nehyzdí okolí. A doufám, že to hyzdění ani neni jejich záměrem. Ale z praxe vím, že člověk, který má obchod jde automaticky za nejlevnějším grafikem, nebo svým známým se svou představou toho, jak by vše mělo vypadat, v horším případě si vše navrhne sám. A protože máme klapky na očích a vidíme kolem sebe jen "A" stojany, plachty, polepené výlohy od zhora až dolů, pak to dopadne vždy stejně. Málo lidí dokáže vykouknout z této krabice(To mimochodem ale znamená i to, že je dneska skvělá příležitost vybočit z davu a upozortnit na sebe díky tomu, že to děláte jinak.) Přitom to chce jen čas se nad tím pozastavit a zkusit najít vhodnou inspiraci třeba na internetu, protože výsledná řešení, která jsou vzdušnější, nejsou smogem a fungují lépe, většinou bývají dokonce levnější než smog. Celkově ale v zásadě vždy platí, že pokud chceme bojvat s nějakým problémem, měly bychom znát jeho původ, a proto bych osobně doporučoval se sejít s lidmi, kteří stojí za vizuálním smogem a znažit se o diskuzi na toto téma. Teprve pak bych dělal další kroky.
Má město takovou pravomoc, že by stanovilo nějaká pravidla pro obchodníky při prezentování stánku na těch trzích?
Martin Hrabánek: Nejsem si jistý. Pokud ne město, tak kdo? Když jsou stánky na pozemku města...
Existuje koncepce nové Krajinské - víte, jak ji přijalo město České Budějovice?
Martin Hrabánek: Otázka zřejmě na pana Šímu, který na ni i odpověděl na Travelconu
Dobrým příkladem je město Strakonice. Zde se městské zahradnictví perfektně stará o celou květinovou výzdobu. Není toto i dobré řešení pro ČB, popř. spolupráce?
Martin Hrabánek: Květena ve městě je skvělým pomocníkem pro oživení městské architektury. Jsem určitě pro, aby se do města dostávala zeleň co nejvíce.
Přednáška: Jak čelí TOP destinace nové realitě
Jsou v plánu nějaké kampaně na podporu lokálních byznysů?
Tomáš Polanský: Ano, chceme lokální podniky zapojit do marketingové aktivity našich ambasadorů a propojovat služby skrze produkty cestovního ruchu
Zmínka o kvalitě Asijských turistů. Jak si myslíte, že odradíte tyto turisty anebo jak dokážete změnit jejich délku pobytu?
Tomáš Polanský: Koukáme na tuto problematiku z trochu jiného pohledu. Asijská klientela ja zajímavá pro část trhu mimo halvní sezonu. Práce destinační společnosti je, abychom ubytovatelům nabídli jiné zákazníky, kteří koupí pokoj za vyšší cenu a na delší dobu. Je to i otázka ubytovatele, co s ním vyjedná touroperátor, zda takové skupině vybookuje zajímavé termíny a zda si nastaví podmínky minimální délky pobytu. Ale stále je to závislé na úkolu zajistit dostatečnou poptávku, abychom si toto mohli dovolit.
Co mělo podle vás vliv na prodloužení délky pobytu turistů ve vašem regionu? Děkuji.
Tomáš Polanský: Skladba turistů - lidé si to přijeli užít a nikam nechvátali. Na rozdíl od rychlých poznávacích zájezdů, kde je na město například jen večer nebo ráno před snídaní.
Nemyslíte si, že pokud zvýšíte tur. poplatky na 50 Kč, může se stát, že turisté pojedou do Krumlova na celodenní výlet, ale ubytují se mimo Krumlov?
Zatím nezodpovězeno.
Zahranicni turisté (oproti ceskym) jsou prutokovi.Odpadli a zvedl prumer v poctu prenocovani na pobyt. Efekt rustu tohoto trendu je tedy zdanlivy. Souhlasite?
Tomáš Polanský: Může to být jeden z faktorů, ale obsazenost v hlavní sezoně nebyla tak špatná, tudíž ty krátké pobyty neblokovaly delší rezervace. To souvisí s otázkou na asijské turisty - je potřeba udělat poptávku takovou, abychom mohli stanovit pravidla a mít podmínku pro rezervaci v podobě delšího pobytu a ty krátké pobyty si nechat na last minute.
Dobrý den pane místostarosto, myslíte, že Český Krumlov unese v turistické sezóně ještě silnější hustotu dopravy, než je v současnosti?
Zatím nezodpovězeno.
Přednáška: Investice - předpoklad pro rozvoj destinace
Dotaz na všechny - mate příklad dobre praxe, jaké investice změnila ráz, význam a úroveň destinace - u nás nebo ve světě?
Zatím nezodpovězeno.
Jak dlouho trvá realizace většího projektu? Nebo proč to občas vypadá, ze se nic neděje? Jestli můžete z praxe zmínit nějaké vaše realizace a jak dlouho trvaly?
Zatím nezodpovězeno.
Snažil se někdo kopírovat / napodobit Dinopark?
Zatím nezodpovězeno.
Máte v plánu otevřít DinoPark v Asii?
Zatím nezodpovězeno.
Mají účastníci nějaká čísla o návratnosti a udržitelnosti investic?
Zatím nezodpovězeno.
Je podle panelistu náročnější investice, nebo udržení provozu?
Zatím nezodpovězeno.
Spoléháte v provozu na příjem ze vstupného, nebo potřebujete i dotace?
Zatím nezodpovězeno.
Jak je důležitá skladba návštěvníků - místní obyvatele?
Zatím nezodpovězeno.
Máte zkušenost s negativním dopadem na místní přebytkem turistů? Jak byste přebytek řešili například u Baťova kanálu? Máte s tím všeobecně zkušenost? Děkuji.
Zatím nezodpovězeno.
Přednáška: Co na to Amazing Places?
Víte že Arcibiskupský olomoucké uvolnilo letos více než 60 chalup v lesích pro cestovní ruch?
Zatím nezodpovězeno.
Jaky je prosím měsíční poplatek v projektu AP?
Zatím nezodpovězeno.
Rád bych se zeptal Amazing places na projekt Hero Hotel. Funguje, nebo je definitivně ukončený?
Zatím nezodpovězeno.
Krasny projekt! Jen by me zajimalo, jak dlouho vam trvalo vyresit veskera povoleni od uradu? Uz jen vyresit prijezd je orisek. Dekuji.
Zatím nezodpovězeno.
Dobrý den Barčo, Stromovny jsou moc hezký projekt. Plánujete nějaké rozšíření nebo jiný projekt?
Zatím nezodpovězeno.
jaký je Váš nej influencer ?
Zatím nezodpovězeno.
Dobrý den Barčo, nezlobte se, jestli jste to již zmínila. Ale jak vznikla celá myšlenka Stromoven?
Zatím nezodpovězeno.
V jakých relacích se pohybuje váš měsíční rozpočet na influencery?
Zatím nezodpovězeno.
Jaké jsou v oblibě u Amazing Places objekty k bydlení, pro 2 - 4 nebo více osob?
Zatím nezodpovězeno.
Barčo doporučíte, jak začít? Mám chalupu a chtěla bych něco vymyslet?
Zatím nezodpovězeno.
Glamping je široký pojem...co jen pro vás to minimum?
Zatím nezodpovězeno.
Přednáška: 6x5
Dobrý den, oslovovali jste influencery napřímo nebo jste využili nějakou agenturu, která je zastupuje?
Jiří Dužár: Oslovovali jsme je napřímo.
Nevíte, zda podobné projekty probíhají i v jiných krajích ČR? Případně, zda se někdo snaží ulevit incomingovému overturismu v Praze podporou výletů z Prahy? Díky
Jiří Dužár: Vím o pár ojedinělých případech, kde s influencery pracují. Ale je to spíše na individuální bázi, nikoliv takto tematicky v ramci jedne iniciativy (kampane).
Dobré dopoledne všem :-). Chtěla bych se zeptat, jak byla tato aktivita finančně náročná pro objednavatele. Díky moc a přeji krásný den :-)
Jiří Dužár: Jak jsme jiz zminili, kampan zasahla 315 000 uzivatelu, coz by se vzhledem k vynalozenym prostredkum dalo prepocitat, ze zasah jednoho uzivatele stal 1,20 Kč :-)
Přednáška: Prázdniny na venkově
Z jakých zemí zaznamenáváte největší poptávku?
Zdenka Nosková: Z ČR, Německa, Holandska a Slovenska. V současné době roste poptávka i z dalších evropských zemí.
Jakým způsobem se mohou poskytovatelé služeb zapojit?
Zdenka Nosková: Kontaktovat SVTA - Jana Huryová.
Je nějaká možnost i pro poskytovatele služeb/výletů (jednodeních) z Prahy na venkov? Bohužel jsem zatím nikde nenašel žádnou možnost spolupráce, ani na CzT.Díky
Zdenka Nosková: Prosím kontaktovat SVTA, projektnáme co by bylo možné. Spolupracujeme převážně s konkrétními poskytovateli služeb ve venkovské turistice a agroturistice.
Dobrý den, existuje nějaká mobilní aplikace, která by shromažďovala veškeré poskytovatele služeb venkovské turistiky? Nepřemýšlíte o založení IG účtu? Děkuji :)
Zdenka Nosková: Mobilní aplikace zatím neexistuje. Naším cílem není shromažďovat veškeré poskytovatel služeb ve VT. Naším cílem je spolupracovat s těmi, kteří mají o spolupráci zájem a rozvíjet jejich podnikání.
Neznamená zapojení do projektu pro provozovatele ještě větší administrativní zátěž?
Zdenka Nosková: Nejedná se o administrativní zátěž, nejedná se o vyplňování zbytečných informací, ani sledování detailních údajů obsazenosti apod. Naší snahou je pomoc s rozvojem podnikání a zvýšení jeho rentability.
Přednáška: Turismus jako nejpostiženější odvětví
Pane Dužáre, jak jste řešili veřejnou podporu?
Jiří Dužár: Jelikoz produkční nákady nepřesáhly částku 200 000 Kč a jednotlivým subjektům nevznikla hodnota protiplnění převyšující částku pro založení nepovolené veřejné podpory, tak jsme jí řešit nemuseli.
K veřejné podpoře - třeba jestli nebyly i hejty od ostatních podniků/hotelů, proč nebyly vybrány zrovna ony?
Jiří Dužár: "Hejty" jsme žádné nezaznamenali. My jsme podniky vybírali na základě pozitivních příkladů, které byly dostatečně silné, aby stálo za to o nich hovořit. Přišlo nám nevhodné dělat otevřené výběrové řízení na téma: hledáme ty, kteří nejvíc pomáhají. Vybrali jsme konkrétní příklady a ty považujeme za jakési ambasadory pro ostatní v odvětví.
jak se dá spolupracovat s Czech tourism do budoucna, jako tyto osoby/průvodci, apod? Pavel
Jiří Dužár: Jelikož v CzechTourism nepracuji, tak nevím, jak přesně to mají nastavené. Nicméně na jejich stránkách nabízí toto: https://www.czechtourism.cz/cs-CZ/Kampane/Marketingove-kampane
Jakým způsobem jste zvolili tyto konkrétní příklady? Znáte je Vy osobně nebo jste si je vyčíhnuli? Jsou úžasné.
Jiří Dužár: Děkuji za zpětnou vazbu. My jsme podniky vybírali na základě pozitivních příkladů, které byly dostatečně silné, aby stálo za to o nich hovořit. Přišlo nám nevhodné dělat otevřené výběrové řízení na téma: hledáme ty, kteří nejvíc pomáhají. Vybrali jsme konkrétní příklady a ty považujeme za jakési ambasadory pro ostatní v odvětví. 3 z 5 příkladů jsem znal osobně (věděl jsem o činnosti daných subjektů). Zbylé 2 subjekty jsem osobně neznal.
Jaký máte názor na podnikatele, kteří to vzdali? Je to otázka peněz nebo odvahy/chuti se snažit?
Jiří Dužár: Já myslím, že není nic špatného na tom, aby si člověk přiznal, že už nelze pokračovat dál. V každém případě je to otázka peněz. Jakmile peníze dojdou a člověk vyčerpá všechny cesty, jak je generovat, pokračovat lze již těžko. Z mého pohledu krizí prošly nejlépe ty subjekty, které se rozhodly to nevzdat. Přemýšlely jako svoji službu inovovat a našly cestu. Obecně dle mého názoru přežily ty subjekty, které k podnikání přistupovaly s chutí a s unikátní nabídkou již před krizí.
Přednáška: Jak vyvažovat negativní dopady turismu
Máte nabídku pro důchodce a vnoučata?
Štěpán Sedláček: Naše iniciativa a výzvy oslovují kohokoliv. Jak jsem říkal, působení na děti má velkou sílu a donutí i dospělé přemýšlet jiným způsobem. A samozřejmě opačně, jde o to, aby děti od rodičů a prarodičů, protože to jsou pro ně ty nejzásadnější autority, zjišťovaly, co je normální, jak se v přírodě nebo v parku chovat a ja v případě potřeby pomoct. Ale ta edukace a prevence je to nejdůležitější.
Jakým způsobem získáváte prostředky na financování iniciativy?
Štěpán Sedláček: Odpověděl jsem na konferenci - vlastní zdroje a částečně od partnerů.
Lze podle odpadků definovat věkové složení “prasat”? Existují k tomu nějaké studie, průzkumy, hlubší zkoumání?
Štěpán Sedláček: O studiích nevím. Obecně více platí, že jde o lidi z měst, kteří nemají návyk chodit do přírody. Věk nerozhoduje.
Máte srovnání, zda se v době covidu situace s odpadky zhoršila? Myslíte, že nepořádek vzniká spíše od místních, nebo od turistu?
Štěpán Sedláček: Situace se zhoršila naprosto jednoznačně. To bylo už vloni na přelomu jara a léta viditelné na první pohled. Proto jsme taky iniciativu zakládali, protože to, co v přírodě běžně nebývalo, najednou leželo na každém pátém kroku - papírové kapesníčky po vykonání potřeby. V přírodě vzniká nepořádek od novodobých výletníků. Ve městech je to samozřejmě jiné. Tam se situace nemění. Kdo odhazoval vajgly a plechovky od energeťáků a piva v parku před covidem, ten to dělá pořád.
Dobrý den, spolupracujete nějakým způsobem s iniciativou Ukliďme Česko, která se koná na jaře každý rok ? :-)
Štěpán Sedláček: Koná se vlastně na jaře i na podzim. Ano, spolupracujeme, pomáháme si především s propagací - sdílení materiálů a podobně. Společné úklidové akce jsme zatím nepořádali, abychom nezhustili úklid jen do několika dnů. Vybíráme si vždy různé termíny, aby bylo akcí a míst více. Nicméně letos společnou aktivitu chystáme.
Mate doporučení pro destinacni management, zda působit preventivně a koše odstraňovat, nebo spíše dávat všude co nejvíce košů?
Štěpán Sedláček: Ze zkušenosti víme, že koše přitahují hromady odpadků. Není možnost je pravidelně vyvážet a jsou tedy spíš větším problémem. Turisté vědí, že co si do přírody přinesou, to si mají odnést, novodobí výletníci se to musí postupně naučit.
Jak vnimate zapojeni partneru do projektu? Koukam, ze tam mate například i JCCR.
Štěpán Sedláček: Máme tři typy partnerů. 1) Ti, kteří za určité plnění poskytují finanční zdroje. Ty je velmi složité získat. 2) Druzí poskytují odbornou záštitu, prestiž a pomáhají šířit myšlenky vzájemným sdílením obsahu. 3) lokální projekty, kterým dáváme záštitu my. Všechny tři složky jsou zásadní pro rozvoj iniciativy a propagaci.
Je mi líto, že taková iniciativa je vůbec třeba. Každopádně díky za ni! 😉
Štěpán Sedláček: díky
Mate propojení s aplikacemi k hlášení problému? Napr. s Dej tip? Nebo je vaše iniciativa spíše v ohledu na kampanove řešení prevence?
Štěpán Sedláček: Toto je v řešení. Prevence byla náš primární záměr, ale situace si žádá i akce.
Jak vnimate media jako silného partnera?
Štěpán Sedláček: Je to nezbytné. Medializace je klíčová k oslovení co nejširšího publika. A každé médium má svá specifika a svá publika - celostátní tisk, rozhlas a TV, regionální stanice a tisky, sociální sítě, itrnetové servery s různým zaměřením, stanice pro děti atd.
Umíte definovat cílovou skupinu? Jsou to napr. mladsi lidé, proto ten Instagram a cílem je edukace? Umíte říct, u jaké skupiny lidi je největší problém?
Štěpán Sedláček: Nemusí to být lidé mladší. Obecně více platí, že jde o lidi z měst, kteří nemají návyk chodit do přírody. Věk nerozhoduje.
Souhlas s jedním z dotazu. Na jednu stranu skoda, ze je potřeba vůbec takové aktivity muset vykonavat. Ale je to podobne jako u vizuálního smogu.
Štěpán Sedláček: díky
Existuje nějaká mapa, kam by se dalo zakreslit, která část přírody byla uklizena? Ideálně napříč různé organizace.
Štěpán Sedláček: Serverů je v ČR i na Slovensku víc. Asi nejrozsáhlejší má Ukliďme Česko
Pane Sedláčku, výborný nápad, osvěta je na místě a konkrétní úklidové akce obzvlášť. HL
Štěpán Sedláček: díky
Máte e-shop? Je někde možné zakoupit tričko, čepici..? :)
Štěpán Sedláček: Jak jsem říkal, o trička, čepice, mikiny mohou zájemci soutěžit. E-shop nemáme, museli bychom k tomu mít obchodní status.
Jak na vás působila kampaň Uklidme Česko ve spojení s nanukem Míša? Byla take v ČR a na Slovensku. Umite porovnat s vaši kampani a zda se u lidi něco změnilo?
Štěpán Sedláček: neumím odpovědět
Spolupracujete kromě infocenter například se školami, úřady, zajmovym klubem? Napr. skauting by mohla být dobra spojka.
Štěpán Sedláček: Ano, všechny tyto subjekty oslovujeme a spolupracujeme s nimi.
Navazujete nebo máte v plánu spolupráci (edukační programy) se základními školami ? :-)
Štěpán Sedláček: Máme připravený program pro mateřské školy, kvůli uzavření jsme ho ale zatím nemohli spustit. Základní školy jsou složitější, nikdo z nás není pedagog a chce to už jiný přístup, než ve školkách.
Znáte akci Dobi Tatry? Registraci za poplatek uživatel získá nějaké předměty a výzvu, co splnit. Organizátor napr. za to zasadí strom. Mate k nákupu merch?
Štěpán Sedláček: Je to jiný způsob, jak přírodu podpořit. Dobrý nápad.
Myslíte si, ze díky covidu přišlo více odpadků? Ale zase nastal boom po par letech, ze se lidé začali více věnovat úklidu a přírodě.
Štěpán Sedláček: Obojí platí, bohužel první vyvolává to druhé. Ideální stav by byl, kdyby více lidí v přírodě neznamenalo více odpadků a tím pádem nebylo potřeba uklízet. Ale to se zlepší.
Spolupracujete s Národními parky, např. Šumava?
Štěpán Sedláček: Jsme s nimi v kontaktu. Oni mají své vlastní aktivity a programy. Nicméně jsme v kontaktu. Vloni jsme společně plánovali úklid Sněžky, který se neuskutečnil kvůli vyhlášení výjimečného stavu v říjnu. Namísto toho jsme vyhlašovali Výzvu vyčisti okolí.
